Obce v okolí Meziboří a Litvínova
Města | Obce | Památky a turistické zajímavosti
Hora Svaté Kateřiny
Hora Svaté Kateřiny je menší obec s 400 obyvateli v nadmořské výšce nad 700 m n.m. Obec vznikla v roce 1473 v údolí pod Kateřinským potokem a Městským vrchem původně jako hornická osada založená v blízkosti nalezišť stříbrné a měděné rudy. S vytěženou mědí se obchodovalo i na mezinárodním trhu. V obci byl v roce 1612 postaven Kostel sv. Kateřiny, avšak v roce 1736 byl barokně přestavěn do dnešní podoby.
Hora Svaté Kateřiny leží v těsné blízkosti německých hranic, kde je vybudován hraniční přechod pro pěší a cyklisty, který spojuje Českou republiku se sousedním Saskem (jedna ze spolkových částí Německa). S hraničním přechodem sousedí lyžařský vlek i běžecké trasy pro milovníky zimních sportů. Na Růžovém vrchu, při výjezdu z obce, je turistická rozhledna dosahující výšky 16 m. Byla vybudována v roce 1902 pro zvýšení cestovního ruchu. Právě cestovní a turistický ruch by se měl v budoucnu stát hlavním zdrojem příjmu financí do městské kasy.
Zajímavosti
Naučná stezka - trasa naučné stesky povede z Moldavy - Fláje - Český Jiřetín - Klíny - Nová Ves v Horách - a končí Horou Svaté Kateřiny
Mikulášská štola - ukázka dřívějších technik dolování stříbra a mědi spolu s vybudováním hornického muzea v této oblasti. Na celou rekonstrukci přispívá i Německo.
Rozhledna na Růžovém vrchu - byla zrekonstruována a opět zprovozněna při příležitosti 100.výroční postavení - současně jsou na ni umístěny i vysílače telefonního signálu.
* více na stránkách www.horasvatekateriny.cz
Horní Jiřetín
Horní Jiřetín je podhorskou obcí, která se řadí mezi největší v okrese Most, neboť má asi 1900 obyvatel (2001). V minulosti byla známa těžbou železné rudy. Nejstarší zmínky o obci pochází z roku 1263 a dokládá význam obce jako poutního sídla na obchodní cestě do Saska. Těsně nad Horním Jiřetínem se totiž táhne 6 kilometrů dlouhé Mariánské údolí, které lemuje Jiřetínský potok až k Nové Vsi v Horách.
Tímto údolím vedla důležitá zemská obchodní stezka. Dnes nám ji připomíná jen název 761,5 metru vysokého kopce, který se jmenuje Strážný vrch. Odtud byla stezka do Saska pečlivě střežena. Na tomto kopci dnes stojí větrná elektrárna s dvěmi vrtulemi. Mariánské údolí vyhledávají dnes především automobilový závodníci, neboť silnice s mnoha serpentinami překonává značné převýšení a proto se tu každoročně konají závody automobilů do vrchu. Těsně na konci H.Jiřetína byl roku 1828 vystavěn bavlnářský textilní podnik, který zde stojí dodnes a slouží stále textilnímu průmyslu - působí tu textilní podnik Triola. Dnešní obci hrozí zánik, kvůli těžbě hnědého uhlí, které leží pod obcí.
Z Litvínova jezdí do Horního Jiřetína MHD linka č.14 a ze Záluží linka č.28
Zajímavosti
Horní Jiřetín je rodištěm významného hudebního skladatele Františka Glaesera (1798-1861), Beethovenova přítele, jehož kariéra vyvrcholila funkcí dvorního kapelníka v Kodani.
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie je v obci nepřehlédnutelný, byl i s farou vystavěn v letech 1694-1710 dle plánů J. B. Matheyho. V kostele jsou uloženy ostatky světců - sv. Justiny a sv. Donatha.
Černice
Je obec ležící zhruba 1 kilometr směrem na východ od Horního Jiřetína. Obec má několik desítek obyvatel a hrozí ji také zbourání kvůli těžbě uhlí. Přibližně kilometr od Černic se na svazích Krušných hor vynořuje z lesnatého porostu zámek Jezeří.
Zajímavosti
Zámek Jezeří - je považován za největší barokní stavbu v Evropě, původně se jednalo o středověký hrad, který byl v roce 1549 přestavěn na renesanční zámek, po jeho vyhoření byl v letech 1696 - 1713 přestavěn v raně barokním stylu. Ve své době byl vyhlášeným kulturním centrem, kde se hrála divadla, pořádaly hudební večery a k jeho renomé patřily i zahrada, obora a proslulý zámecký park (dnes pouze část, tzv. "arboretum"). Za 2.světové války zřídila nacistická armáda v prostorách zámku německé vězení pro zajaté vyšší důstojníky.
Na devastaci zámku se podepsala postupující těžba uhlí v 60. letech našeho století. Dokonce se uvažovalo i o zbourání této památky. Naštěstí se tak nestalo a dnes probíhajá obnova zámku, zatím je však zpřístupněna jen malá část rozsáhlého objektu. Ze zámku z nadhledu, je patrný rozsah důlní činnosti a ohromné území, které je těžbou zasaženo - pod zámkem leží povrchový lom Československé armády.
Nová Ves v Horách
Nová Ves v Horách je malá obec s 450 obyvateli. Založena byla roku 1564. Vznik souvisí s rozvojem rudného dolování v Krušnohoří. Domky v této obci jsou typickým příkladem lidové zástavby této části Krušných hor. Na přelomu 18. a 19. století se v obci ujala hračkářská výroba. Začátkem 19. století vznikala řada dílen i malých továren, které se udržely do první poloviny 50 let. Obec a její okolí patří pro své klidné horské prostředí k vyhledávaným rekreačním místům okresu. V okolí je plno zajímavých turistických míst. Leží vysoko až na hřebenu Krušných hor v nadmořské výšce přes 700 m n.m. (640-766m n.m.), toto místo je typické svým větrným počasím a proto je zde od roku 1994 větrná elektrárna (dnes již nefunkční), ke které později přibyly další dvě modernější třívrtulové . Další čtyři podobné větrníky se zde budou stavět. Díky nim získá obec více peněz na další rozvoj.
Zajímavosti
Historická expozice - v obci je stálá historická expozice tématicky zaměřená na vývoj obce, významné události, které ovlivnily historická období obce a jejího okolí. Ukázka historických řemesel obsahuje dochovalé předměty, nástroje a výrobky.
Nová cyklostezka z Nové Vsi v Horách propojuje obec s obcí Mníškem, kde je hraniční přechod do Německa. Začátek i konec je osazen informačními tabulemi se základními údaji o zdejších zástupcích
Dřevařský rybník - nabízí možnost koupání v této nadmořské výšce - je jen potřeba více odvahy a být trochu otužilým.
* více na www.novavesvhorach.cz
Klíny
Klíny jsou horská obec poblíž Litvínova s 63 obyvateli . Skládá se ze 3 částí Klíny, Rašov a Sedlo. Klíny jsou obcí, která se rozprostírají v délce 3 km podél silnice z Litvínova do Českého Jiřetína, proto i její dolní konec je v nadmořské výšce 654 m n.m. a horní konec obce, který je již na hřebenu Krušných hor je položen ve výšce 825 m n.m.. Ves Klíny byla založena podle středověkých pramenů kolem roku 1355. Vznikla jako báňská osada s názvem Hora Svatého Václava a soustředila se na těžbu rudy, později se však dolování nevyplatilo a tak obyvatelé přešli na náhradní způsob obživy a tím se stal chov dobytka, horské zemědělství, těžba dřeva a kultivace lesního porostu.
Od druhé poloviny 19. století se obyvatelům Klínů, Rašova a Sedla naskytly další možnosti zaměstnání v textilních továrnách v Litvínově nebo na hlubinných dolech v mostecké části hnědouhelného revíru. Dnes jsou Klíny známým rekreačním střediskem zimních sportů na Litvínovsku a většina objektů v obci má rekreační charakter, slouží především pro víkendovou rekreaci obyvatel Mostecka. Nejvíce jsou rekreanty vyhledávané sjezdové tratě s lyžařskými vleky .
Zajímavosti
Historická zvonička v blízkosti domu č.p.19. V těchto místech pravděpodobně kdysi stával i kostel.
* více na www.kliny.cz
Český Jiřetín
Český Jiřetín je nejsevernější obec mosteckého regionu, která leží v Krušných horách v nadmořské výšce 725 m n.m. těsně u hranic s Německem (hraniční pěší přechod) a má zhruba 70 obyvatel. Obcí protéká Flájský potok, který vytéká z vodní přehrady Fláje. Současná ves se skládá ze tří částí : Český Jiřetín, Horní Ves a Fláje.
Český Jiřetín byl založen roku 1592 jako dřevorubecká osada. Dosti podstatným zdrojem obživy místních obyvatel se stalo plavení dřeva po Flájském kanále, vybudovaném již v roce 1535. Další činnost, byla také výroba dřevěných hraček a suvenýrů. V 1. polovině 19. století byla v obci uvedena do provozu továrna na lepenku, která později využívala pro své stroje i vodu z Flájského kanálu, který od roku 1872 již plavebním účelům nesloužil. Při výstavbě Flájské přehrady na Flájském potoce byla zatopena obec Fláje, z níž byl do Českého Jiřetína v roce1969 přestěhován unikátní dřevěný římsko-katolický kostel sv. Jana Křtitele . Dnes je Český Jiřetín vyhledávaným horským střediskem, jenž nabízí především v zimě milovníkům zimních sportů 3 sjezdovky a 3 vleky, které jsou v provozu i ve všední dny. Běžkaři se pak mohou ze střediska napojit na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu.
Zajímavosti
Flájský plavební kanál - jedná se o mimořádnou stavbu z let 1624 až 1629 dlouhou téměř 20 km. Kanál začínal u malé lovecké chatky za obcí Fláje a přes Český Jiřetín pokračoval do sasské obce Clausnitz, ústil do Freibergské Muldy. Nedaleko Freibergu se pak splavované dřevo spalovalo na dřevěné uhlí. Plavení trvalo jen 8-14 dní za vysokého stavu vody. Větší část roku voda kanálem netekla Svému účelu kanál sloužil více než 240 let a je tudíž starší než známé šumavské kanály. Zbytek vody z kanálu po plavení byl sváděn do uměle vytvořeného vodopádu stékajícího z výšky 60 m. Dodnes je kanál i vodopád využíván jako zajímavá turistická atrakce.
Flájská vodní nádrž - leží asi 4 km jihovýchodně od Českého Jiřetína a pokud pojedete po silnici do této obce, určitě ji nepřehlédnete. Byla vybudována v letech 1954 -1963 a slouží k zásobování Mostecka a Teplicka pitnou vodou. Hráz je dosud jedinou pilířovou přehradou v ČR, je vysoká 47,5m a zatopená plocha je 149 ha , v nejhlubším místě dosahuje 57m. Flájskou přehradou byla zatopena obec Fláje. Voda je vedena štolou tlakového převaděče nad obec Meziboří k malé elektrárně a úpravně vody . Samotná voda z Flájí je velice čistá a kvalitní.
Zámeček Lichtenwald se nachází Mezi Flájemi a obcí Klíny, tento lovecký zámeček nechal v letech 1761 až 1767 vystavět Emanuel Filibert z Valdštejna. Jednotlivé budovy tvoří pravidelný kruh, který se skládá ze zámečku, lesovny, domu vrátného, stájí a vozové kůlny. Sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře, později se stal myslivnou a loveckou chatou - tomuto účelu slouží v podstatě dodnes. Ve 40. letech byl vrácen státu a dnes patří Lesům České republiky.
* více informací o obci Český Jiřetín
Louka u Litvínova
Louka u Litvínova je obec se 790 obyvateli a leží jihovýchodně od Litvínova na Radčickém potoce. Prví zmínky o této obci pocházejí z roku 1289. Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství a dobytkářství až do doby než se v Podkrušnohoří rozvinula průmyslová těžba hnědého uhlí. V horní části obce stával dříve mlýn, z něhož se dodnes dochoval rybník, dnes nazýván "PLUŤÁK" . Do roku 1715 měla dokonce tato obec více obyvatel než samotný Horní Litvínov . Od roku 1832 náležela Louka ke škole v Horním Litvínově. V roce 1870 byla škola osamostatněna a do konce 19.století se rozrostla v pět samostatných tříd. Roku 1834 byla v Louce postavena kaple zasvěcená sv.Antonínu Paduánskému. S nástupem mohutné těžby uhlí, hrozilo obci zbourání. Naštěstí se tak nestalo, ale díky těmto plánům byla obec značně poškozena a tak až do dneška dochází k postupnému oživování obce a jejím opravám.
* více informací o obci
Mariánské Radčice
Mariánské Radčice jsou obcí v severních Čechách, která se nachází 5 km jihovýchodně od Litvínova. Její součástí je i území bývalých Libkovic, což je zatím poslední obec, která byla v tomto regionu zlikvidovaná v souvislosti s povrchovou těžbou hnědého uhlí.První písemné doklady o existenci vsi jsou z roku 1341. Dějiny vsi Mariánské Radčice byly v minulosti úzce propojené s cisterciáckým klášterem v nedalekém Oseku. Ves se v 13. století stala poutním místem, jehož význam rostl až do komunistického převratu v roce 1948. Na slavnou historii navázali členové cisterciáckého řádu po roce 1989, kdy se do této oblasti vrátili.
Zajímavosti
Kostel Panny Marie Bolestné byl vystavěn v barokním slohu v letech 1698-1718 (podle jiných zdrojů 1692-1703) staviteli J. B. Matheyem a Octaviem Broggiem. Obnoven byl v roce 1880, kdy získal novou výzdobu a oltář. Hlavní oltář pochází z roku 1910. Areál kostela Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích byl po několik staletí významným poutním místem.
